Historie
Vzhledem k velikosti a množství pegmatitových žil a jejich eluvií vystupujících na povrch v okolí obce je jisté, že jejich výskyty byly známy místním obyvatelům prakticky již od dob prvního osídlení. Praktického využití se jim ovšem dostalo až od roku 1887, kdy započala těžba křemene a živce na výchozech některých mocnějších žil v prostoru Hatí. Z této doby také pochází první popis zdejších žil (Dvorský F. 1899). S pokračující těžbou se rozrůstal seznam zde popsaných minerálů a Dolní Bory se tak zařadily mezi známé a vyhledávané lokality na Moravě. Nalézány byly velké agregáty krystalů andalusitu, skoryl-dravitu, růženínu. Hojné nálezy menších i větších dutin (miarol) poskytovaly neobyčejně krásné a někdy i rozměrné ukázky dvougeneračních krystalů záhněd, drůzy krystalů muskovitu a albitu, sloupcovité krystaly skoryl-dravitu a v neposlední řadě i krystaly zelených, krátce sloupcovitých krystalů apatitu. Kromě toho zde bylo nalezeno i množství méně obvyklých a akcesorických minerálů, některé byly odtud popsány poprvé na Moravě, jako například monazit (Sekanina 1933). Těžba byla ukončena v roce 1930 a tím také skončila první významná éra sběrů minerálů na lokalitě.
Roku 1947 započal geologický průzkum, který roku 1952 vyústil v těžbu. Ta probíhala na žilách č. 4, 5, 5a a Oldřich. Celkem bylo do roku 1972 vytěženo 472 kt rubaniny z níž byl získáván živcový a křemenný sortiment. Ještě před koncem těžby započal geologický průzkum, jenž ověřil zásoby na žilách č. 20 – 67 ve výši přibližně 1 Mt keramické suroviny (Duda J. 1986), nicméně těžba již nebyla obnovena. Během těžby bylo opět nacházeno velké množství záhněd, K-živců, albitu, muskovitu, turmalínů a méně již krystalů apatitu a pyritu vázaných na četné dutiny. Dále to byly agregáty andalusitu, skoryl-dravitu, granátu tabulky ilmenitu, zrna monazitu, zirkonu a množství dalších akcesorických až vzácných minerálů. Pověstným se stal výskyt zrn fosfátů pocházejících zřejmě z žíly Oldřich. Hojný byl výskyt krystalů sekaninaitu, popsaného zde jako nový minerál (Staněk, Miškovský 1975). Po ukončení těžby byly zavaleny vstupy do všech štol a haldy rekultivovány. Skončila tak nejslavnější doba lokality.
Pegmatitová žíla č. 21 se proslavila nálezem Li-mineralizace reprezentované především lepidolitem a turmalíny elbitové řady- rubelitem a verdelitem (Staněk J. 1981).
Geologie
Dolní Bory se nacházejí v oblasti strážeckého moldanubika, jež je proslulá výskyty mnoha pegmatitových těles. Nicméně pouze v oblasti borského granulitového masinu, respektive jeho centrální části, dosáhy žíly takových rozměrů, že to umožnilo jejich průmyslovou těžbu. Obvykle směru SZ-JV, se sklonem 50-60° k SV, největší z nich dosáhly délek 750 m (žíla č. 4) a 30 m mocnosti (Oldřich), což je řadí mezi největší pegmatitová tělesa v rámci České republiky. Během geologických výzkumů bylo na ploše 5,9 km² objeveno přes 200 žil s mocností blokové zóny přesahující 1 m. Tyto pegmatity jsou zonální, od okraje tvořeny granitickou, grafickou a blokovou zónou. Někdy je přítomno i křemenné jádro. Albitová zóna je zde jako typický produkt Na-metasomatózy přítomna v blokové zóně, kde zatlačuje K-živec. Mineralogicky nejbohatší jsou bloková a albitová zóna, jež hostí většinu akcesorických minerálů a miarolitické dutiny.
Mineralogie
Mezi nejrozšířenější akcesorie patří sekanianit, jež se vyskytuje jako kónické krystaly až 70 cm dlouhé, fialové barvy, vzácně i drahokamové kvality. Většinou je ovšem více či méně přeměněn na špinavě zelenou masu chloritu s krystaly slíd. Takovéto pseudomorfózy jsou typické pro žílu č. 8. Na svrchních patrech žíly č. 4 byl sekaninait přeměněn jen částečně. Čerstvý materiál pak pravděpodobně pochází pouze ze žíly Oldřich nebo nejspodnějších pater žíly č. 4. Na odlučných plochách sekaninaitu je možné nalézt jehlice tmavozeleného ferogedritu. Skoryl-dravit a andalusit patří mezi další typické minerály, tvořící agregáty sloupcovitých krystalů až 1 m dlouhé (Staněk, 2009). Tradují se však agregáty skoryl-dravitu až 5 m dlouhé (žíla č. 4). Andalusit v sobě někdy uzavírá drobné, až 2 mm velké krystaly zeleného monazitu (žíla č. 8), korundu nebo diasporu a ferberitu (žíla č. 3). Žíla č. 8 a později také Oldřich poskytly masy lőllingitu až 0.5 m³ velké v asociaci s dalšími sulfidy, granátem (almandin-spessaritn) a skoryl-dravitem.
Hojný výskyt miarolitických dutin patří mezi typické znaky ložiska. Jejich velikost kolísá od několika cm³ až do 1 m³. Některé z nich obsahovaly stovky kg krystalů a drůz. Skoryl-dravit tvoří až 10 x 2 cm velké, skelně lesklé krystaly. Bílé až špinavě oranžové krystaly K-živce dosahují rozměrů až 40 cm a jejich povrch je často korodován mladšími fluidy. Křemen se vyskytuje ve třech generacích. Bélé až tmavě hnědé prizmatické krystaly první generace jsou obrůstány tenkým povlakem bílého až čirého, skelně lesklého křemene druhé genrace. Krystaly třetí generace jsou reprezentovány krátce sloupcovitými, bipolárními, skelně lesklými záhnědami s typicky kouřovou barvou. Tyto obsahují často fantomy a libely až 1 cm³ velké. Největší krystaly a drůzy dosáhly až 1 m velikosti a přes 100 kg váhy. Albit je přítomen jako bílé až čiré, skelně lesklé krystaly až cm velikosti. Muskovit vytváří růžice nebo skupiny krystalů až několik cm velkých. Mezi klasické výskyty patří jednotlivé krystaly a až 5 cm velké drůzy krystalů pyritu plovoucí volně v dutinovém jílu či narůstající na krystaly křemene. Zvětráváním pyritu v dutinách ve svrchních částech žil dochází ke vzniku „limonitu“ jež pak pokrývá krystaly ostatních minerálů.
Apatit patří k nejvíce vyhledávaným minerálům. Jeho až 4 cm velké, zelené až modrozelené, krátce sloupcovité krystaly narůstají zpravidla na drůzy albitu. Větší krystaly bývají zonální.
Li-mineralizace na žíle č. 21 byla reprezentována fialovým lepidolitem, jehož bylo celkově získáno okolo 100 kg. Velmi ceněné byly krystaly verdelitu až 16 x 4 mm velké, drahokamové kvality, volné i narůstající na krystaly křemene. Mezi další zde nalezené minerály patří rubelit, amblygonit, brazilianit, manganocolumbit a kasiterit
Literatura
Dvorský F. 1899. O předních nalezištích nerostů na západní Moravě. Annales Mus. Franciscei:91-106.
Duda J. 1986. Pegmatity v Borském granulitovém masívu. Sborník Geologických Věd, ložisková Geologie Mineral. 27: 157-202.
Sekanina J. 1933. Příspěvky k mineralogii moravských pegmatitů. – Spisy přír. Fak. MU v Brně, čís. 180: 3-26.
Staněk J. Miškovský J. 1975. Sekaninaite, a new mineral of the cordierite series from Dolní Bory, Czechoslovakia – Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Purkynianae Brunensis, geol. 1,5: 21-30.
Staněk J. 1981 Nový lithný pegmatit na západní Moravě. – Čas. Min. Geol. 26, 175-178 Praha
Staněk J. 2009 Minerály Borů a Cyrilova u Velkého Meziříčí. – 1. vyd. – Bory : 102 s.: ISBN 978-80-254-5387-2.
___________________________________________________________________________________________________
Níže je popis nálezů, které jsem zde učinil: