Jívoví – žíla René

Rozsyp pegmatitu na ploše 18,5 x 0,7 – 3,5 m, končící ve zbytku primární pegmatitové žíly. Složen byl z kusů a úlomků grafického pegmatitu, křemene, K-živce a dutinového materiálu. Ten se místy akumuloval do „bonanz“ s hojnějším výskytem drůz a krystalů. Nejhojnější byl křemen. První generace byla reprezentována krystaly šedé až tmavě hnědé záhnědy, přecházejí ve vrcholových partiích krystalů do drahokamové kvality. Její povrch byl matný, rozměry až 115 x 93 mm. Křemen II reprezentovala vrstvička křišťálu až 1 mm silná, nepravidelně povlékající křemen I. Křemen III tvořil hypoparalní nárůsty krystalů až 26 x 19 mm velkých, skelně lesklých, kouřových, krátce prizmatického habitu. Albit I bílé barvy se vyskytoval jako krystaly bílé barvy až 43 x 43 mm velké. Albit II pak tvoří bílé, perleťově lesklé krystaly až 15 x 9 mm velké. Lehce korodované krystaly K-živce světle hnědé barvy dosáhly rozměrů až 65 x 62 mm. Polární krystaly skoryl-dravitu I, původně až okolo 20 cm dlouhé, byly pozdějšími pohyby nalámány na segmenty až 50 x 30 mm a některé z nich částečně dohojeny skoryl-dravitem II. Z nich se podařilo rekonstruovat části krystalů až 100 dlouhé. Turmalín má skelný lesk a černou barvu. Muskovit byl přítomen jako akcesorické tabulkovité krystaly až 28 x 12 mm velké. Všechny výše zmíněné minerály pak tvořily drůzy až do velikosti 105 x 100 mm, kde drahokamové záhnědy, bílé albity, lehce korodované K-živce a černé turmalíny vytvořily i mimořádně estetické ukázky. Nález pochází z přelomu let 2012/2013.