Většina nálezů zde pochází z polí Z a SZ od obce. Jeden ze zdejších pegmatitů poskytnul v minulosti rozsáhlou dutinu vyplněnou krystaly záhněd s tmavými, místy drahokamovými jádry a bílým povlakem. Kolem tohoto pegmatitu je krystalovaný materiál roztroušen i ve svahových hlínách a orbou se dostává do ornice, kde je možné jej na podzim či jaře sbírat. Koncem osmdesátých let byla na poli SZ od obce zastižena větší dutina s krystaly záhněd, prorůstanými dlouze sloupcovitými krystaly skoryl-dravitu. Z roku 1994 pochází nález krystalů skorylu až 9 x 8 cm velkých, uložených v čočce jílu mocné do 30 cm (Hrazdil, Konečný 1999). Kromě toho zde byly nalezeny záhnědy, mnohdy dvougenerační, krystaly albitu, K-živce a muskovitu.

Poslední větší nález pochází z roku 2017, kdy byla při stavbě obchvatu obce nalezena dutina, obsahující ve své svrchní části drůzy světle kouřových, hypoparalelně srůstajících záhněd (někdy i křišťálu) až přes 10 cm velkých. Tyto byly většinou zničeny při zemních pracích, kterými byla dutina zastižena. Níže pak byly přítomny velké krystaly (až 40 cm) tmavých záhněd s matným až hrubým povrchem, někdy i drahokamové kvality. Pověst o nálezu se rychle rozšířila a lokalita byla v prvních týdnech hojně navštěvována množstvím sběratelů, jak ve dne tak i v noci.  Z tohoto nálezu se mi podařilo získat dokumentační vzorky zachycené na následujících fotografiích.

Kolem Skleného se také nacházejí deluviofluviální sedimenty obsahující především křemen a méně i křišťál a citrín. Některé z těchto kamenů poskytnuly v minulosti i kvalitní surovinu na broušení.

Literatura:

Hrazdil V., Konečný P. (1999): Skoryl – dravit z pegmatitů strážeckého moldanubika. −Minerál, 7, 4, 304-306. Brno.